Starosta
Jiří Lapáček
tel. 327 598 131
Základní informace
- počet částí : 8
- Pavlovice
- Volavá Lhota
- Vlastějovice
- Bučice
- Březina
- Kounice
- Milošovice
- Skála
- počet katastrů : 6
- katastrální výměra : 1 905 ha
- počet obyvatel : 495
Emailová adresa
Webové stránky
Kulturní památky
- Dům s kaplí - tvrz ze 16. století byla přestavěna po roce 1689 na barokní zámek, který byl koncem 19. století v rozvalinách. Dnes zbyla ze zámku nevýrazná přízemní budova s barokní kaplí sv. Máří Magdalény.
- Budčice - Mlýn čp. 9 s hospodářskou budovou - obdélné přízemní obytné stavení s ozdobnou fasádou s částečně dochovaným původním technickým vybavením, postavený koncem 19. století na místě zbořené železárny
- Kounice - Zámek čp.9 - jde o patrovou dvoukřídlou budovu s mansardovou střechou a zbytky arkád, na kterou navazuje patrový špýchar. Renesanční tvrz byla přestavěna barokně roku 1674 stavitelem Vavřincem Brtnickým.
- Kounice - Myslivna - poblíž křižovatky Všebořice - Čejtice - Bezděkov, dům přestavěn v letech 1910-1911. Narodil se zde hudební skladatel Zdeněk Fibich (1850-1900).
STUDÁNKA, CYKLOTRASA
Při silnici vedoucí směrem z Vlastějovic směrem na Pertoltice, se nachází studánka s výbornou pitnou vodou, vyvěrající z nitra historického kopce Fiolník.
Po uvedené silnici vede Posázavská cyklotrasa č. 19, u studánky je možné se občerstvit a odpočinout si. Voda má dle posledního rozboru ze 17. září pouze 18,6 mg/l dusičnanů.
FIOLNÍK
Nad Vlastějovicemi stoupá do výše 525 metrů nad mořem kopec Fiolník. V této mase bylo rozsáhlé naleziště železné rudy (magnetovce), který si svou jakostí nezadal s rudami švédskými. Zdejší magnetovec obsahoval přes 60% železa.
HISTORIE
Poprvé se Vlastějovice (Wlastyegowicz) připomínají v roce 1413 jako ves, patřící pod pertoltickou faru.
Prvním známým majitelem, uváděným v roce 1440, byl Ondřej z Valstějovic. Po něm se zde připomíná Mikuláš z Vlastějovic. V listině z roku 1479 se uvádějí jeho syn Jan z Vlastějovic, který zastával funkci purkrabího na ledečském hradě.
Zdejší tvrz byla založena v letech 1540 - 1550, je možné, že zde už stála tvrz před tímto datem a v dalších uváděných letech se jednalo o tvrz novou. Další zprávy pocházejí až z roku 1538. Tvrz koupil vladyka Jindřich Firšic z Nabdína. Krátce po koupi si vymohl na českém králi, uherském a říšském císaři Ferdinandu I. povýšení vesnice na městečko. To se stalo 1. února 1540. Městečko získalo vlastní znak. Změnil i jeho jméno na Hammerstadt. Dále se střídají majitelé, až roku 1848 přinesl zásadní změnu veřejné správy. Došlo ke zrušení poddanství a zániku patrimonií. Hammerstadt připadl pod okres Ledeč nad Sázavou a čáslavský kraj. Došlo ke vzniku obecního úřadu. Jednotřídní škola byla založena v roce 1866, na dvoutřídní byla rozšířena v roce 1902. Do roku 1977 bylo ve škole muzeum starožitných předmětů. V roce 1940 postzavila obec školu novou. Počet žáků se neustále snižoval a v roce 1980 byla škola uzavřena. Zásluhou obecního úřadu a rodičů školáků se podařilo v roce 1994 opět obnovit ve škole vyučování.
Velkým přínosem pro městečko se stala stavba posázavské železnice v letech 1902 – 1903. Dobrovolný hasičský sbor byl v obci založen v roce 1904.